Dýcháme průměrně dvacetitisíckrát denně. Protože je to automatický proces, většinou mu nevěnujeme pozornost, dokud se nezačneme dusit při běhu nebo nás nepoloží rýma. Anatomicky máme k dispozici dva vstupy: nos a ústa. Mnoho lidí je střídá podle toho, jak se jim zrovna chce, nebo automaticky otevírají ústa při stresu, soustředění na práci či ve spánku. Jenže naše tělo tyto dva otvory nevnímá jako rovnocenné. Ústa představují spíše rezervní cestu pro situace, kdy nosní dýchání zkrátka nestačí nebo není možné - například při velké fyzické zátěži nebo ucpaném nosu. Nos je naproti tomu sofistikovaný orgán, jehož primárním úkolem je připravit vzduch pro plíce. Pokud tento systém chronicky obcházíte, vybírá si to daň na vašem zdraví, regeneraci, a dokonce i na tvaru vaší tváře.
Když nadechnete pusou, vzduch spadne do plic surový. Je studený, suchý a plný prachu či bakterií z okolí. Nos funguje naproti tomu jako dokonalá klimatizační a filtrační jednotka. Uvnitř se nacházejí nosní skořepy, které působí jako turbíny. Zpomalí proud vzduchu, ohřejí ho na tělesnou teplotu a zvlhčí. Jemné řasinky a hlen zároveň zachytí většinu nečistot a patogenů. Do jemné plicní tkáně tak dorazí vzduch, který je bezpečný a snadno zpracovatelný.
Skutečný rozdíl se ale odehrává na biochemické úrovni. V nosních dutinách se při dýchání nosem tvoří plyn zvaný oxid dusnatý (NO). Tento nenápadný, ale zásadní prvek se s každým nádechem dostává do plic, kde funguje jako vazodilatátor - rozšiřuje dýchací cesty a cévy. Díky tomu se může u řady lidí zlepšit celkové využití kyslíku v těle, některé studie u zdravých jedinců hovoří o zlepšení až o 10 až 20 %. Oxid dusnatý má navíc silné antibakteriální a antivirové účinky. Chronickým dýcháním ústy se tak výrazně ochuzujete o důležité benefity tohoto plynu.
Mechanika dechu také přímo formuje náš obličej. Klíčem je zde poloha jazyka. Při správném dýchání nosem zavřete ústa a jazyk přirozeně spočívá na horním patře. Tím ho zevnitř neustále podpírá a formuje do širokého oblouku, do kterého se zuby pohodlně vejdou. Pokud dýcháte ústy, čelist klesne a jazyk spadne dolů k dolním zubům. Horní patro ztrácí přirozenou oporu, což se zejména u dětí, které chronicky dýchají pusou, často pojí s vývojovými změnami, kdy se patro zužuje a roste spíše do výšky. Tento návyk tak může přispívat ke vzniku křivých zubů, ustupující bradě a protáhlému, unaveně působícímu obličeji. U dospělých už se kosti takto radikálně nemění, ale dýchání ústy přispívá k povolení svalového napětí v obličeji a může zhoršovat problémy s chrápáním a spánkovou apnoe, zejména pokud k nim už máte anatomické predispozice.
Svou roli hraje i rychlost a hloubka nádechu. Nosní dírky jsou malé, což při dýchání klade přirozený odpor. Tento odpor nás nutí dýchat pomaleji a zapojovat hlavní dýchací sval, bránici. Hluboký brániční dech stimuluje bludný nerv a aktivuje parasympatický nervový systém, který je zodpovědný za odpočinek, trávení a regeneraci. Dýchání ústy je naopak přirozeně rychlé a mělké. Vzduch se dostává převážně do horní části hrudníku. Tělo tento vzorec dechu evolučně rozeznává jako signál ohrožení a spouští stresovou reakci ("bojuj, nebo uteč"). Pokud dýcháte pusou celý den u počítače, může tento mělký vzorec přispívat k dlouhodobě zvýšené sympatické aktivaci a horšímu zvládání každodenního stresu.
Správný dechový stereotyp je základním kamenem takzvaného wellbeingu. Není to něco, co byste si museli kupovat v lékárně. Stačí jen zavřít ústa a nechat tělo používat nástroj, který byl k dýchání evolučně stvořen.
Časté otázky na toto téma
Jak souvisí dýchání s tvarem obličeje?
Souvislost je daná pozicí jazyka. Při dýchání nosem jazyk přirozeně tlačí na horní patro. U rostoucích dětí tato opora pomáhá správně formovat a rozšiřovat horní čelist. Při dýchání ústy jazyk padá dolů, což u dětí může přispívat k vývojovým změnám jako například úzkému patru, křivým zubům a ustupující bradě. U dospělých, kde je kostní růst již ukončen, dýchání pusou kosti nerozšíří ani nezúží, ale způsobuje povolení svalového tonu v dolní části obličeje a zhoršuje riziko chrápání, protože zapadlý jazyk zužuje dýchací cesty.
Dá se dýchání nosem naučit i v dospělosti?
Ano, dechový stereotyp lze přeprogramovat v jakémkoliv věku. Během dne pomáhá vědomá kontrola - kdykoliv si vzpomenete, zavřete ústa, opřete jazyk o horní patro a nadechněte se nosem. Někteří lidé pro noční trénink využívají speciální prodyšnou pásku na ústa (tzv. mouth taping). Zde je ale namístě velká opatrnost: tato metoda není vhodná pro každého. Pokud trpíte spánkovou apnoe nebo máte neprůchodný nos (deviace přepážky, polypy), může být přelepování úst nebezpečné a vždy byste ho měli nejprve konzultovat se spánkovým specialistou či ORL lékařem.
Proč je špatné dýchat pusou?
Dýchání ústy obchází přirozenou filtraci, ohřev a zvlhčení vzduchu, což dráždí plíce a vysušuje sliznice, čímž se zvyšuje riziko infekcí dýchacích cest. Ochuzujete se při něm o důležitý oxid dusnatý, takže se může zhoršit efektivita okysličení krve. Navíc mělký hrudní dech ústy může udržovat nervový systém v mírném, ale neustálém stresovém napětí.
Důležité upozornění: Náš obsah tvoříme s maximální pečlivostí a důrazem na odborná fakta. Protože je ale každý organismus jiný, nenahrazují tyto články lékařskou péči. Změny ve své rutině vždy konzultujte s odborníkem, ať už je to vaše kosmetička nebo lékař.
