Červené strie: léčba a bílé strie: jak se zbavit strií

Kůže funguje jako důmyslný, vysoce elastický plášť. Její střední vrstva, nazývaná dermis, připomíná hustě utkanou podpůrnou síť z kolagenových a elastinových vláken. Tato vnitřní architektura dává pokožce pevnost a schopnost natahovat se nebo smršťovat podle toho, jak se tělo pohybuje a mění svůj objem. Někdy ale tah zesílí příliš rychle. Pokud mechanický tlak zevnitř překročí přirozenou pružnost materiálu, hluboká vlákna se rozestoupí, podobně jako když prudce natáhnete starší pevnou látku. Na povrchu se tento vnitřní zlom projeví jako strie.

Nejde o povrchové odření, ale o specifický typ atrofické jizvy. Vzniká přímo v základním lešení kůže. Zda se strie na těle vytvoří, závisí na prosté fyzice rychlého napínání, ale také na vnitřním prostředí organismu. Roli hrají hormony a především genetická výbava, která od narození určuje, jak hustá a poddajná celá kolagenová síť vlastně je. Někdo má vlákna přirozeně volnější, u jiného se jejich struktura mění i při menší zátěži.

Červené strie: Fáze aktivního hojení

Čerstvé strie mívají výrazně červené, růžové, nebo až temně purpurové zbarvení. Medicína tento stav označuje jako striae rubra. Změna odstínu odráží dění pod povrchem kůže. Lokální cévy se v této časné fázi rozšiřují, oblast se více prokrvuje a tkáň prochází jemným zánětem i postupnou buněčnou přestavbou. Kůže zkrátka reaguje na náhlou změnu své vnitřní struktury. Zasažené místo je v tuto chvíli biologicky velmi aktivní.

Z hlediska případné péče představuje toto období čas, kdy lze vzhled kůže částečně ovlivnit. Některé studie naznačují, že látky jako deriváty vitamínu A, známé jako retinoidy, mohou v této rané fázi přinést určitý užitek. Jejich reálný vliv na tvorbu nového kolagenu však zůstává u strií omezený. Kyselina hyaluronová na povrchu funguje jako mikroskopická houba, která do sebe nasaje vodu a kůži příjemně zvláční, nedokáže však změnit samotný průběh vývoje strie a udržet narušené místo trvale pružné. V dermatologických ordinacích se poměrně často využívají cévní lasery. Tyto přístroje vyhledávají pigment červených krvinek (oxyhemoglobin) a cíleně působí na rozšířené cévy. Pomáhají tak zmírnit výrazné zarudnutí, i když cévní složka představuje jen jeden z mnoha dílků celé mozaiky.

Bílé strie: Dokončený proces

Během měsíců až let počáteční zarudnutí obvykle postupně bledne. Rychlost a míra této změny se u každého člověka liší a někdy jemný růžový nádech přetrvává delší dobu. Jakmile strie přejde do fáze striae alba, stane se z ní zralá, světlá až perleťově stříbřitá jizva. Na dotek bývá často mírně propadlá. Původní elastická tkáň změnila své uspořádání a prostor vyplnila tenčí náhradní hmota.

Struktura kůže je v tomto místě trvale změněná. Kolagenová vlákna ztenčila a uspořádala se jinak než ve zdravé tkáni. Místo ztrácí svou původní elasticitu a částečně se mění i jeho schopnost tvořit pigment. Buňky produkující kožní barvivo omezují svou funkci nebo klesá jejich počet. Zralá strie proto tvoří znatelně méně melaninu a na slunci získává barvu mnohem hůře než okolní kůže. V letních měsících pak mohou světlé linky vystoupit ve větším kontrastu.

Hojení ustalo a jizva se stabilizovala. Běžné krémy nebo přírodní oleje v tento moment nedokážou proniknout do hlubokých vrstev a propojit přetrhaná vlákna. Slouží k povrchové hydrataci a lepšímu pocitu z pokožky, ale vnitřní fyziologii zralé strie už nevrátí zpět.

Fyzikální tah a vliv hormonů

K narušení kůže dochází nejčastěji ve chvílích, kdy tělo roste rychleji, než se jeho povrch stíhá přizpůsobit. Typickým příkladem je období puberty, kdy lidská kostra a svaly rostou ve skocích. Svou roli tu hraje i hormonální aktivita, která dočasně ovlivňuje vlastnosti tkáně.

Podobná situace nastává v těhotenství. Děloha roste a břišní stěna se mechanicky napíná. Tento tah se navíc potkává se specifickými těhotenskými hormony. Změněné vnitřní prostředí přirozeně působí na pojivové tkáně a mění způsob, jakým kůže na napětí celkově reaguje. Podpůrná síť se tak stává mnohem náchylnější vůči vnitřnímu tlaku.

Stejnému napětí čelí pokožka při rychlých výkyvech tělesné hmotnosti. Vznik strií úzce souvisí také s náhlým zvětšením svalového objemu při velmi intenzivním tréninku. Spojuje se zde fyzický tah na tkáň s biologickou odpovědí organismu. Pod vlivem obou těchto faktorů kůže postupně mění svou střední vrstvu, což vede ke vzniku typických jizev.

Proč kosmetika naráží na své limity

Anatomie strie jasně ukazuje, co lze reálně očekávat od pečující kosmetiky. Pravidelné vmasírování hutného krému nedodá tkáni zázračnou obranu proti tahu. Pokožka získá pouze více vlhkosti ve své vnější vrstvě. Zůstane měkčí a o něco lépe snáší pnutí, což funguje jako mírná povrchová podpora.

Jakmile strie vyzrají a zesvětlají, možnosti lokální péče se snižují. Některé přípravky mohou u čerstvých linek přinést částečné zlepšení, ale topická kosmetika obecně nedokáže obnovit narušené lešení v hloubce kůže a zvrátit vzniklé změny. Ke zjemnění bílých strií se proto využívají klinické metody. Přístroje jako frakční lasery nebo lékařské mikrojehličkování zasahují cíleně pod povrch. Vytvoří ve tkáni mikroskopické stopy a podnítí ji k postupné remodelaci. Kůže odpovídá úpravou své architektury a částečnou tvorbou nového kolagenu.

Efekt těchto postupů bývá velmi individuální a kůže se nikdy nevrátí do přesné podoby před vznikem strie. Záměrem medicíny dnes není staré jizvy beze stopy vygumovat. Cílem je zjemnit jejich strukturu a vizuálně je sjednotit s okolní kůží tak, aby působily mnohem diskrétnějším a přirozenějším dojmem.